Autoportréty

1997-dosud

V dětství mě obklopovaly fotografie, kdy člověk někde je, stoupne si před to, co je tam nejhezčí nebo nejdůležitější, usměje se do objektivu a nechá se vyfotit. Pořád procházím místy, zaměstnáními nebo životními situacemi, kdy mám nutkavost se v těch časech s danou okolností svázat pomocí fotky. Používám obvykle samospoušť, tak se aspoň trochu držím dál na jiné koleji od fenoménu selfies, které jsem si nedokázala oblíbit.

(analogová fotografie, 24×39)